Doporučujeme
Video
ZVEME NA FESTA DELLA VITA 2024
Komunita Cenacolo oslavila loni čtyřicet let. Za ten čas pomohla mnohým mladým ovládnout svou závislost a opět se zařadit do života. Vždy v červenci se koná v Saluzzu, kde se zrodila komunita, oslava výročí založení . Sjedou se rodiče, děti z domů, přátelé komunity, aby společně poděkovali za záchranu svých blízkých a celých rodin ze závislosti. Letos se koná v termínu 11.-17.7. - sledovat můžete online na youtube Comunita Cenacolo.
Kniha
Kniha matky Elvíry: Objímat vyhaslá srdce
Kniha popisuje silný příběh známé řeholnice Matky Elvíry, která se nechala vést Boží Prozřetelností k dílu záchrany zástupů mladých narkomanů a bezdomovců. V osmdesátých letech založila v italském Saluzzu komunitu Cenacolo, v níž nacházeli útočiště a uzdravení mladí lidé, jejichž život z nějakých důvodů ztroskotal.
Postupem času se její dílo rozrostlo, takže dnes už čítá více než šedesát komunit v osmnácti zemích světa.
„Bůh mi dal v těchto letech trpělivost následovat den po dni to, co mi ukazoval. A postupně se ten obzor otevíral a přijal mnoho mladých lidí, kteří potřebují lásku, přijal je s otevřenou náručí, která dnes touží obejmout celý svět. Nyní ta náruč není už jen moje. Spolu s mojí náručí jsou zde náruče mnoha mladých lidí, kteří přijali Boží lásku a rozhodli se Mu důvěřovat a kteří nyní dávají potřebným právě tu lásku, kterou zdarma dostali.“
Matka Elvíra
Zadarmo
ZADARMO JSTE DOSTALI, ZADARMO DÁVEJTE.(MT, 10, 8)
Dar života nám byl dán zdarma.
Prvním povoláním je právě povolání k životu: přijmout život jako dar Boží lásky. Když ráno otevřeme oči a uvědomíme si, že žijeme, měli bychom se pořádně usmát, darovat pořádné objetí. Když to říkám, často se mě ptají: „Ale na koho se mám usmát? Koho mám obejmout? Můj manžel je v práci. Děti ještě spí. Jsem tu jen já, nikdo jiný tu se mnou není.“ Odpovím: „A ty jsi ´nikdo´? Musíš se usmát na sebe, na svůj život, musíš obejmout sebe sama. Musíš se mít ráda, každý den znovu šťastně přijímat své bytí, svou existenci.“
Naučme se říkat sami sobě, našemu životu, jakmile se probudíme: „Živote můj, přijímám tě, objímám tě, usmívám se na tebe. Dnes chci žít tak, že se budu darovat, nechci už být mrtvolou!“
Mladé sestry v komunitě jsem žádala, aby hned po probuzení zazpívaly verš: „Vstaň má přítelkyně; vstaň, má sestro; vstaň, má nevěsto, a pojď,“ aby pomohly každodennímu životu. Tomu životu, jenž je přítelkyní, sestrou, snoubenkou, matkou. Tomu životu, jenž je vším.
A život, ten Boží dar, má být darován, aby byl šťastný. Jestliže život není darován – to často říkám mladým – je promarněn! Dnes se tedy rozhodnu, že to, co v životě chci a mám dělat, je milovat.
To je tajemství každého znovunalezeného života i různých povolání, která se zrodila z mateřského lůna komunity Cenacolo!
(Úryvek z knihy ´Objímat vyhaslá srdce´ – matka Elvíra; Příběh komunity Cenacolo)